Poezyje

 

 

 

Problém s komínem


Kdepak se skrývá Meidingerova hlava
lze ji získat na Staňkové
či snad na Staré Osadě

poletím do stavebnin
na druhém konci Brna
nebo nechám kapat do roury

pouze majitel komínu
ocení hlavu starého Meidingera

a když neuspěji v obchodech pro kutily
nechám si hlavu vyklepat klempířem

případně použiji "napoleona"

 

 

 

 

Zamával Podzimu

poděkoval za přízeň

a poprosil "za rok zase..."

 

přivítal Zimu

popřál "...se jí u nás líbí"

milostivá ať v celé své kráse

 

 

ten rituál se pravidelně vrací

s jistotou směru jak tažní ptáci

a teplé studené či studené teplé střídají

zas kytky rozkvetou a ledy roztají

 

                          (z Období mírného pásu)

 

 

 

 

    Už nechci nikoho o své pravdě přesvědčovat

                                         pouze ji předkládám

                   dávám ji do banku

jako objekt k posouzení, rozebrání, zhodnocení ...

jak kdo chce

 

je tu to staré odrbané "vím, že nic nevím"

rozviklaně zasazené hluboko mezi lopatky

jako šíje podpírající mozkovnu

zaražená do trupu člověka

 

o čem mohu ještě mluvit tak, abych se

nedopustil blamáže

 

to radši přivezu fůru dřeva z lesa, rozdělám oheň

nebo složím píseň

 

 

 

 

 

                                                                                                      Až zítra

 

                                                                                                   Pěkně tě olížu

                                                                                                     ale až zítra

                                                                                                pocucám bradavky

                                                                                                 spadne má mitra

 

                                                                                                 hezky tě udělám

                                                                                                  až budeš řičet

                                                                                                 nebudu neslušný

                                                                                                 nechci to křičet

 

                                                                                                nastanou štědřejší

                                                                                                  budoucí jitra

                                                                                                spojíme společné

                                                                                                    ale až zítra

 

 

 

 

 

 

                                                                                     Hledal jsem od tebe

                                                                                          ztracený klíč

                                                                                         v zetlelém listí

                                                                                          nánosy času

                                                                                          prohrábla tyč

                                                                                         a člověk zjistil

                                                                                          že už je pryč

 

                                                                                      lámu si hlavu dost

                                                                                               věř mi

                                                                                     jak přijít pro radost

                                                                                             stejnými

                                                                                  a přesto jinými dveřmi

 

 

 

 

                                                                                                             Chronicky

 

                                                                                                       Jsem starý chronik

                                                                                                             či chronicik

                                                                                                         nebo chroničník?

 

                                                                                                         Chytám svůj osud

                                                                                                        snad ani ne za ocas

                                                                                                          spíš za konečník

 

                                                                                             a soukaje ze struktur chronických

                                                                                             se zaplétám v historických svých

                                                                                                        pamětipříhodnostech

                                                                                              vše zachycujíc ve svých kostech

                                                                                                               chronicky

 

 

 

 

                                   Slušňáckej brácha

 

 

               Nikdy předtím jsem neznal Charlese Bukowskiho

                                       až do té doby

                              než jsem si koupil od Fida

                                  knížku politou pivem

 

                                     můj vnitřní hlas

                               se v tom velmi dobře cítí

                                  jako by to psal on

                 ale bez všech těch kurev, dostihů a chlastu

 

                                       je tu něco

                                za co bych ho objal

                                       a řekl mu

                           jsem tvůj slušňáckej brácha

 

 

 

 

                                                                                                                                      Cesta k nemoci moci

 

 

                                                                                                                                                Vyčkávat

                                                                                                                                              stáhnout se

                                                                                                                                                  přihrbit

 

                                                                                                                                         pak něco drapnout

                                                                                                                                            získat převahu

                                                                                                                                          nezvratně uchopit

 

                                                                                                                                                ovládnout

                                                                                                                                              vyřídit si účty

                                                                                                                                            využít postavení

 

                                                                                                                                          odrážet protiútoky

                                                                                                                                          pamatovat si heslo

                                                                                                                                              podělit gardu

 

 

 

 

 

Poslouchám ticho

 

Všude nařvaná muzika

nařvaný rádia

nařvaný kapely

nařvaná zábava

 

do lidí se to musí nařvat

aby slyšeli

zaplatili

a přišli zas

 

poslouchám ticho

a lidi ze kterých je ticho slyšet

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                       12

 

                                                                                                             Zvony bijí dvanáct

                                                                                               posledního dne měsíce roku v tisíciletí

                                                                                                     s čistou dvanáctkou na konci

 

                                                                                                   dozvuky usazené kolem ciferníku

                                                                                                      jako ti bájní svatí kolem ohně

                                                                                                                      dvanáct

 

                                                                                                              zdalipak se vypravíš

                                                                                                        pozvednout zbývající díl života

                                                                                                          těch deset poklesků lidstva

 

                                                                                                                    je na to čas

                                                                                                                   hodiny budou

                                                                                                            stále odbíjet dvanáctou

 

 

 

 

 

Stanu se členem Společnosti přátel žehu

 

Jako ten pes zavřený uvnitř domu

dívám se z okna ven

uprostřed všeho toho shonu

v obzoru železnou mříž

snad toto je můj kříž

ve městě poustevník

 

dozvuky ozvuků

prohlubeň v odluku

počíná zvětšovat

z podstaty postavy

 

pitomé ladění

do vínku zdanění

rodových odblanění

ukončí zpopelnění

 

 

 

 

                                                                                                        Po půlnoci

 

                                                                                                     Kapky z deště

                                                                                             bubnují na okraj z balkónu

                                                                                           panelák vydává podivné zvuky

                                                                                            někdo si dotočil plnou vanu

                                                                                             jiný odpustil cos do stoky

                                                                                         město tam v dálce nehodlá spát

                                                                                       i hukot vlaků klid v pokoji krad

                                                                                             z panelů světla rušící tmu

                                                                                      všechno pak mísí se do mlýnku snů

 

 

 

Důstojnost

je odnož moci

však pochopit

to mohou moci

jen správní cvoci

 

ti totiž důstojnosti

svou náturou vykostí

a zbude nedůstojnost

jako ctnost

a taky hrdost

 

 

 

 

 

 

 

                                                         Sonnymu

 

                                                   Anenská, Bezručova

                                                     Halasova slova

                                                ovázaná stužkou s tužkou

                                            protkaná v místech pod Petrovem

                                                      otisky v čase

 

                                            ostré hroty opracovaných větviček

                                                   lomené tahy štětcem

                                                    kus přírody v rámu

                                                   s Rolfem na zahrádku

                                                knedlík v místě drahokamu

                                                drahokam v místě knedlíku

 

 

 

 

 

 

Jirousovi

 

Ve Vydří zchátralá stodola

zarostlá kolem dokola

do prachu věci se navrací

něco však zůstává přeci

 

zůstává sdílení

to neviditelné chvění

pro naše duše snění

 

tím odplaven snad všechen chřad

nač taky básníkovi mlat

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                              Po práci v lese

 

                                                                                                         Ruce mám jak hrabě

                                                                                                         beglajt zvládnu hravě

                                                                                                        napálím to do červené

                                                                                                         a bránice roztřesené

                                                                                                            vlasně nebudou

                                                                                                          páč na basu hraju

                                                                                                               s ostudou

                                                                                                      tak hraju radši na kytaru

                                                                                                                    sám

                                                                                                      a v éteru rozdmýchávám

                                                                                                               což jinakého

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                              Taky motto

 

                                                                                                      Ložní, spočni, noční

                                                                                                        vyrábím tu moč li

                                                                                                          v dobré náladě

                                                                                                       pak je tu nasnadě

                                                                                                          že moly skolí

                                                                                                        ušní, nosní, oční

 

                                                                                                      řkouce toto pravidlo

                                                                                                    jsem to ale mottovidlo

 

 

 

 

 

 

Zpráva z meteorologického hlášení společenství

 

Studený vítr od západu

ohraničil naše bytí

v tom prostoru

my máme ku prospěchu

by bývalo v něm bylo

k žití

 

např.

co nechceš

by činěno by bylo tobě

tak nečiň též

a dobře bude obě

tzn.

i druhým

co sdílejí ten osud skromně

 

 

 

 

 

 

Prastarý poutník

 

Čekal jsem kdy se zas dostaví

poutník můj smutný prastarý

mávnul svým pláštěm na pozdrav

a Slunce v dáli za mraky

nesvede žádné zázraky

 

trajekt se na obzor přitiskne

smutek jen mne a mne

odplulo veselé náladí

zůstalo na útesu

já a z pláště pár duší běsů

 

 

 

 

 

 

 

 

Pod kostelem

jizba jistá

tváří se jak

dozajista

pod kostelem

jizba jistá

 

 

 

dřevěný oheň

plápolá

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                 Mám s trávou

                                                                                                              nevyjasněný vztah

                                                                                                           když vidím kamarádův

                                                                                                                blížící se krach

                                                                                                                    zpozorním

 

                                                                                                          však možná v tomto zelení

                                                                                                                        to není

                                                                                                        to jenom obyčejné lidské tlení

                                                                                                                      tou cestou

                                                                                                       kde na konci nám Smrtka cení

                                                                                                            ty naše poklesky a pády

                                                                                                             a taky vzedmutí a klady

 

                                                                                                       z toho pak vystaven náš obraz je

                                                                                                             v něm marihuanový dým

                                                                                                          je jako mlha nořící se do kraje

                                                                                                                nic co by v něm bylo

                                                                                                                         v něm je

 

 

 

Superman, Spiderman

Batman ...

jsem tak trochu na rozpacích

proč mé tělo taky v mracích

v nadstandartních pracích

nebere si za cíl

všechny svoje noční můry

není mi snad dáno shůry?

 

Když se takhle blbě ptám

odpovím si raděj sám

tenhle virtuální knoflík

vůlí svojí moci

mocí svojí vůle

vypínám

nohama jsem k Zemi

zemí k nohám

připoután

 

 

 

 

                                                                                                         Je to tu stále

 

                                                                                    Vojtěchov přivítal mne celý uslzený

                                                                                          možná že v tom i lidické ženy

                                                                                                      mají roli jakousi

                                                                                                         že i po letech

                                                                                                          je tu ta ruka

                                                                                                         co jejich muže

                                                                                                     jejich děti s nimi

                                                                                                               zardousí

 

 

 

Nějaká poletucha v lokále

řekla mi zhoř

měl jsem v ten moment skórem namále

v tom pajzlu kde scházela se sběř

 

nevím, snad zbláznil jsem se zase

však po nějakém čase

vše jasnější

teď zdá se

a já musím

konstatovat

že teď a tady

jsem rád

a ten kdo volá po požáru

sám bude vbrzku plápolat

 

 

 

 

                                                                                                  Cesta do jižních Čech

 

 

                                                                                                      Dnes jsem vypadal

                                                                                                     jako vodník v saku

                                                                                                             který musí

                                                                                                            jít na úřad

                                                                                                               zaplatit

                                                                                                         vodné a stočné

                                                                                                               složenky

                                                                                                           sto ženských

                                                                                                      totiž vodních víl

                                                                                                        které má vodník

                                                                                                         ve svém rajonu

 

                                                                                       Nicméně vypadal jsem jako vodník

                                                                                        co jde na úřad splatit složenky

                                                                                          alebrž jsem měl takovou blbou

                                                                                                        čepici na hlavě

                                                                                                   a zpod ní mi čouhaly

                                                                                                            takový šedý

                                                                                                             plachty od

                                                                                                                šapitó

 

 

Prvního Apríla

bylo to na Květnou neděli

probudil se ze zimního spánku

medvěd kvestor

a spustil bandurskou

 

správce areálu

v tom lítal

až po uši

 

třásla se s ním židle

prý

 

 

 

                                                                                                     Narazil jsem na parazita

                                                                                                          proběhne vizita

                                                                                                             těla mého

                                                                                                            nemocného

 

                                                                                                         po Květné neděli

                                                                                                      už bychom nechtěli

                                                                                                         být v této svízeli

                                                                                                  obzvlášť když hodně krad

                                                                                                       tvůj dobrý kamarád

 

                                                                                                          tělo se s duší

                                                                                                       jak známo snoubí

                                                                                                          proto ta brána

                                                                                                       v hledáčku stoupy

 

 

 

 

Proměníš se ve hlídače

protože existují píče

to jsem dělával

tam u nás na Vysočině

 

protože Příroda

se sama

ochrání příliš pomalu

ve směsi našeho hektického pulsování

 

teď už na to kašlu

to bych se ulítal

znáte to, různé sociální skupiny

a taky zájmy

 

je třeba najít

a provozovat

cestu jinudy

 

je třeba

rozplést

jiný kód

 

 

(inspirováno zvukem čtyřkolky za kopcem v "Údolí mého lesa")

 

 

 

 

 

                                                                                        Trolí pohoštění

 

 

                                                                                        Slunce se ukázalo

                                                                                        struktury se otevřely

 

                                                                                        Poslední strana

                                                                                        románu dočtena

                                                                                        je čas

                                                                                        posbírat své věci

                                                                                        zaklapnout víko

                                                                                        polednového kočáru

                                                                                        pardon poledovaného kočáru

                                                                                        a stáhnout se na sever

 

                                                                                        v trolí mikrovlnce

                                                                                        už rozpíkají pohoštění

                                                            (z Období mírného pásu)

 

 

 

Jaro

 

 

Sedím za humny ve Vojtěchově

a je mi hej

neuvěřitelný day

 

Jaro dorazilo se svým arboretem

a začínají se distribuovat

první skupinky

 

ticho po něčem velkém

světa kraj je nyní pryč

a ikdyž ne zcela

již nevyhnutelně

           (z Období mírného pásu)

 

 

 

 

Motoristický problém

 

 

 

Tlačím se ti do prdele

moje černé nárazníky

zbudované soustružníky

či snad už jen

inženýry

co tahají za kanýry

 

moji milou Hertu

 

 

tlačím se ti do prdele

moje černé nárazníky

jsou teď u tvých

bílých vzadu

 

Šůůbadůůbadůůů

 

 

 

Jsem to ale kokot dosti

nenechám si vzdálenosti

pořád tlačím kost na kosti

kdy už bude dosti

 

dosti pro každého

kdo dá haléř pocestného

ještě chudšejšímu

 

 

 

 

Možná zítra

 

 

Možná zítra mi vyjeví

mé smysly

smysl ten

co jeví

se jako průzračný kámen

ámen

 

možná zítra mi napoví

poslové dlouhonozí

co na večerní toaletu

se nosí

když hezky poprosím

"páč" taky svoje tělo nosím

 

 

 

 

 

 

Drsná zima

Drsná zima


Venku je drsně pošmourně drsná zima
venku je drsná pošmourně drsně zima
venku je drsně pošmourná drsná zima
venku je kocovina

kočičí stezičky
prosvítaj na zemi
prosvítaj tlapkami
kočiček skrze ni

venku je drsná zima

                                                                                                     (z Období mírného pásu)

 

 

 

 

Vyznání z domova 

ili černá a bílá



Uchopit tak jednou lolitu
za tů jejů riťu
rozštípal bych v kůlně dříví
celů velků kuťu

bylo by tam složené
v kůlně od jara
topíl bych s tém celý rok
skorém do Zderada

skorém do třech svatých
skorém k Boží hodě
k tomu narození
(v tomto narození)
přijímáme tebe

přijímáme tebe
krista jezulátka
ku políbení
milovátka

 

 

Dívám se z okna ven
kam sýkorky chodí za zobem
jedna tu pořád polétá
jsem pro ni zasklený poeta

syrový je vlezavý zimní den
vlkostí všude zahalen
zde uvnitř u kamen
jsem rád tím čím jsem

 

 

  Přehrada brněnská je nádherná
a když podzim kreslí svoje barvy
oděny jsou stromy v hávy
v červenohnědé šály
všude po úbočích
takových
že když se muž k nim otočí
tak že kouká na úbočí
a ten že muž
že když močí
tak se hodně často
pomočí

Takové jsou svahy
kolem Brněnské přehrady
rozpažené paže
zvedající nálady
města B přilepeného
na její sandály


Prigl

 

 

Pročpak mi nevolá
                    Miki Ryvola
                    má mě snad za vola...?

 

 

   Poslední zbytky sněhu zůstávaly na poli
            vrány létaly po kraji
            zdá se že smutek
            chvíli si tady ještě pohoví

                                  (z Období mírného pásu)

 

 

 

  Je spousta věcí, co jsem měl udělat
a neudělal jsem
je spousta lidí, které potkat jsem měl
nepotkal jsem
a neudělám a nepotkám


Minulost odevzdávám historii
budoucnost bohu
a přítomnost sám sobě


a v ní jsem rád


               


 

           Zvíře


   Já jsem posedlý sexem
   však jednou si řek jsem

   bratře...! ve při
   nepřepepři
   toho vepře 

 

 

 

 

 

 

 

Prso

Restovaná karotka
to zní docela sladce
skoro jako griotka
nebo jako když jsem sál
z prsu matce

dávno jsou ty časy
nebylo jich mnoho
osmažená mrkev
zbyla mi jen z toho

by nedošlo k mýlce
uvádím vše na rovinu
nejde ani tak o nějakou zeleninu
spíš bych ženské prso
ke rtům přitisknul

 

 

 

 

 

 

 

Ženy se na mě
v Brně jen hrnou
já však je nechci
mám poměr s lesní srnou

 

Zimní

 

Putovat současnou krajinou

pozohýbanou

zakrytou krustou

nerozpustnou

jen tak snadno v ústech

bys při tom nevypil

nevypil hektolitry

          (z Období mírného pásu)

 

                                            

Plasticita
   
Su tuhý
jak ťuhýk
su tuhý
jak z tuhy

jsem vláčný
jak valčík
jsem vláčný
jak stuhy

 

 

 

 

++++

Je krásně
a sedě zasněn
dívám se s modrou
se zelenou
a píšu básně

 

 

 

O kolo běh

Čtvrtého ve čtvrtek
pátého v pátek

tento rok má zvláštní jazykolamy
či je to snad nějaká šifra?

Však proletí zas na podzim
kolem domu hejno hus
a budou nové skládanky
a budou další jitra

                           (z Období mírného pásu)

 

 

Udržuji járek čistý


Udržuji járek čistý
odstraňuji všechny listy.
Po listí, když strom se odlistí
a podzim střechu dostaví
a zima pošle námrazy,
dám poslední fůru dřeva do stodoly,
pouzavírám všechny díry a otvory,
na plotnu postavím
ohřát si vodu na čaj,
nit netrhám
nedělám mumraj.

           (z Období mírného pásu)